Etický kodex
učitele

Záměrem je vytvořit kodex, který odpovídá realitě 21. století, zohledňuje technologické změny i globální výzvy.

Etický kodex pro učitele vznikl prací zástupců Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, České středoškolské unie, Ekumenické rady církví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konference asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit! Na etickém kodexu spolupracovaly i významné osobnosti Bořivoj Brdička, David Čáp, Jan Hábl, Karel Rýdl a školský ombudsman Ladislav Hrzal.

1.

Učitel vytváří prostředí, ve kterém se každé dítě cítí bezpečně.

Dítě se cítí ve školním prostředí jistě a nebojí se vyjádřit. Učitel dává žákovi možnost prožívat školní prostředí jako dobré a spravedlivé.

2.

Učitel přijímá spoluodpovědnost za sebe a svět, v němž žije,
a vede k tomu i své žáky. 

Žáci a učitelé mají možnost zažít, co to znamená být aktivním občanem odpovědným za prostředí, jehož jsou spolutvůrci. Učitel i žák tak podporují demokratickou kulturu ve škole.

3.

Učitel uznává své kolegy a jejich profesní sebepojetí.
Svoji výuku průběžně podrobuje reflexi a sdílí zkušenosti s ostatními kolegy.

Učitel se nechává inspirovat činností svých kolegů a pomáhá jim ve všech fázích profesního rozvoje.

4.

Učitel respektuje práva rodičů a zákonných zástupců žáka,
vnímá je jako partnery a naslouchá jim. 

Učitel si umí nastavit hranice profesní autonomie a zdůvodnit svá rozhodnutí sobě, žákům i rodičům. S ohledem na soukromí a bezpečí žáka zachází eticky s údaji o něm i jeho rodině. 

5.

Učitel je vnímavý ke kulturním a sociálním rozdílům společenství, v němž působí. 

Učitel se z pozice své profese aktivně podílí na odstraňování předsudků vůči lidem různých etnických skupin, národností, barvy pleti, náboženství, sociálního původu, sexuální identity a orientace.

6.

Učitel kontinuálně usiluje o rozvoj své profesní odbornosti v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. 

Učitel vědomě vytváří prostor pro zlepšení své vlastní práce a sebe sama. K tomu využívá kvalitní informační zdroje a kriticky přemýšlí o jejich relevanci.

7.

Učitel připravuje děti na život ve stále se měnícím světě a soustavně zvyšuje jejich digitální kompetence.

Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.

8.

Učitel pracuje udržitelně, a to s ohledem na své vlastní síly i životní prostředí. 

Učitel se z pozice své profese aktivně věnuje výzvám, které přináší klimatická změna, úbytek biodiverzity apod., zároveň ale nezapomíná ani na sebe a své potřeby.

9.

Učitel nezneužívá svého postavení a nevystupuje vůči žákům z pozice moci.

Učitel se všemi účastníky vzdělávacího procesu jedná slušně, s pokorou a s vědomím lidské důstojnosti všech zúčastněných. Je si vědom, že jakékoliv sexuální či erotické vztahy mezi učiteli a žáky jsou nepřípustné.

10.

Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka.

Učitel aktivně hledá příležitosti, jak využít znalostí a dovedností, jež žáci získali při mimoškolních aktivitách. Vhodně na ně ve výuce navazuje a zamýšlí se, jak je zužitkovat pro naplnění vzdělávacích cílů.